Březost a porod

Březost a porod jsou bezpochyby období života spojená s úzkostí i radostným očekáváním každého chovatele. Veterinární lékař se ve své praxi běžně setkává s dotazy týkajícími se právě průběhu březosti a porodu a včasného rozpoznání možných komplikací nebo stavů potencionálně ohrožujících život a zdraví matky nebo mláďat. V tomto článku jsou proto shrnuty podstatné informace pro chovatele týkající se dané problematiky.

NORMÁLNÍ POROD FENY

Březost u feny trvá 63 dní ± 7 dní od (prvního) připuštění. Mezi obecné příznaky březosti u feny pozorované chovatelem patří:

  • zvýšení tělesné hmotnosti průměrně o 1/3 (někdy až o 50%)
  • změna chování – zklidnění, mírná bolestivost břicha, zvýšený apetit, nechutenství nebo zvracení (pozor! může se jednat i o zánět dělohy)
  • změna tvaru dutiny břišní – výrazná mezi 50. – 55. dnem březosti
  • změny na mléčné žláze – nejzřetelnější ve 2. polovině březosti, mléko se může tvořit a uvolňovat už od 50. dne březosti
  • viditelné pohyby plodů ve vyšší fázi březosti

Diagnostiku březosti u fen lze provádět několika způsoby. Pro určení březosti pohmatem je nejvhodnější období 24. – 33. den po nakrytí. Toto vyšetření však je jenom orientační a proto lze doporučit přesnější metody (USG, RTG). Ultrasonografické vyšetření je možno provádět od 19. dne, s nejvyšší spolehlivostí od 25. dne po nakrytí. Optimální doba pro RTG vyšetření je od 45. dne březosti. V tomto období jsou kostry plodů dostatečně vyvinuté a tím pádem viditelné na RTG snímku. Výhodou tohoto vyšetření je možnost přesného určení počtu a velikosti plodů i jejich uložení.

Na blížící se porod feny nás může upozornit několik příznaků. V posledním týdnu před porodem lze sledovat zvětšování a otok vulvy, hojnější výtok (malé množství je patrné od poloviny březosti), uvolnění břišních svalů a pánevních vazů. Několik dní před porodem je patrné výrazné zvětšení mléčné žlázy a sekrece mleziva. Posledních 48 hodin se můžou objevit změny chování jako častější močení, větší příjem tekutin, snížený apetit, stavba hnízda, neklid, vyhledávání pozornosti majitele.12 až 36 hodin před porodem se snižuje tělesná teplota feny o 1 – 2 oC. Tento jev je pro blížící se porod velmi specifický, proto lze doporučit zaznamenávání tělesné teploty feny již zhruba 10 – 14 dní před termínem porodu 2 krát denně. Asi 12 hodin před porodem je fena výrazně neklidná, zrychleně dýchá, líže si vulvu, vyje a sténá. Bezprostředně před porodem vyhledává samotu, vykazuje příznaky slabé bolestivosti břicha a často polyká.

Samotný průběh porodu lze rozdělit do 3 fází:

  1. Fáze otevírání porodních cest
    Začíná nástupem pravidelných stahů dělohy. Plod je natlačován do porodních cest a děložní krček se otevírá. Končí prasknutím plodových obalů a výtokem plodových vod. Zevní příznaky této fáze zahrnují neklid, náznaky bolestí břicha, nechutenství, vysoká dechová a tepová frekvence, třes. Trvá většinou 3-10 hodin, u prvorodiček a nervózních fen až 24 hodin. Do této fáze porodu nezasahujeme.
  2. Fáze vypuzování plodu
    Během této fáze fena pravidelně tlačí. Stahy dělohy dosahují nejvyšší intenzity a frekvence a přidružují se k nim stahy stěny břišní. Zejména prvničky mohou bolestivě reagovat při průchodu štěněte přes pánev. Fena leží většinu času na boku. Trvání této fáze je daná počtem mláďat. Pohybuje se od 2 až 6 hodin, ale může se prodloužit až na 24 hodin. Intervaly mezi jednotlivými štěňaty jsou nepravidelné a mohou se prodlužovat (0,5 – 3 hodiny). Některé feny mezi porodem jednotlivých štěňat odpočívají a starají se o potomstvo. Každé novorozené štěně fena energicky líže, aby odstranila plodové obaly a stimulovala dýchání. Pupeční sňůru ukousne.
  3. Fáze vypuzování plodových obalů
    Tuto fázi nelze u psa a kočky oddělit od fáze předchozí, protože obaly odcházejí mezi jednotlivými plody. Trvá 5 – 15 minut po porodu každého štěněte, nebo může následovat vypuzení obalů najednou po porodu 2 – 3 štěňat. Plodové obaly většina fen požírá. Tomu je třeba zabránit nejen z důvodu prevence trávících potíží, ale zejména proto, aby je bylo možné po porodu spočítat. Počet by měl souhlasit s počtem štěňat. Porod feny je provázen slabým krvácením a výtokem tmavozelené barvy. Tento výtok s příměsí krve a zbytků plodových obalů se v průběhu 10 dnů mění na hlenovitý a pomalu slábne. V malém množství může přetrvávat až do 3. týdne po porodu.

NORMÁLNÍ POROD U KOČKY: Březost u kočky trvá 56-65 dní, průměrně 58 dní. Obecné příznaky březosti u koček jsou:

  • změny chování – zklidnění, větší vyžadování pozornosti člověka
  • mírné zvýšení tělesné hmotnosti mezi 4. – 6. týdnem
  • aktivita plodů zejména poslední 2 týdny před porodem
  • zvětšení mléčné žlázy v 6.-7. týdnu
  • změna tvaru dutiny břišní – výrazná ke konci březosti

U koček lze stanovit březost obdobně jako u feny. Pohmatem od 22. do 32. dne březosti, ultrasonograficky po 19. dnu po nakrytí a rentgenologicky po 43.dnu březosti. Posledních 24 hodin před porodem pozorujeme výrazný neklid. Kočka často mňouká, odmítá potravu, vyhledává samotu. Vulvu má zvětšenou a můžeme pozorovat i hlenovitý výtok. Dochází k uvolnění pánevních vazů, sekreci mleziva a poklesu tělesné teploty.

Porod u kočky lze podobně jako u psa rozdělit do 3 fází. Rovněž jejich průběh je obdobný. Zde budou uvedeny pouze rozdíly proti porodu feny. II. fáze obvykle trvá 2 – 6 hodin, někdy však až 24 hodin. První kotě bývá vypuzeno za 30 až 60 minut, další koťata následují v intervalu 5 – 60 minut. Po porodu prvního nebo prvních koťat může být porod přerušen na 12 – 24 hodin. V této době kočka odpočívá, žere, pečuje o koťata. Po této fázi porod pokračuje. V případě, že je kočka klidná, netlačí a stará se o koťata, je porod ukončen. Výtok v poporodním období není zdaleka tak intenzivní jako u feny a ustává během několika dnů. První říje nastupuje brzo po porodu.

Během nekomplikovaného porodu je aktivní účast majitele často spíš na škodu. Fyzicky a psychicky zdravá kočka nebo fena by měla být instinktivně schopna zvládnout veškeré úkony související s porodem (vypuzení plodu z porodních cest, odstranění plodových obalů, přerušení pupeční šňúry, očištění mladěte od plodových vod a mechanická stimulace oběhového a dýchacího systému lízáním). Je ovšem nutné, aby rodička měla patřičné podmínky pro jeho zdárné zvládnutí (klidné, teplé a suché místo ve známém prostředí). Asistence majitele se v tomto případě omezuje pouze na povzbuzování nebo uklidňování zejména mladých a nezkušených rodiček a na kontrolu průběhu porodu. Nadměrná manipulace může působit rušivě a někdy i zastavit průběh porodu. Pokud vše probíha bez problémů, není vhodné mláďata z porodních cest tahat, pouze v poslední fázi vypuzování plodu lze mládě jemně vyjmout z porodních cest, odstranit z něj plodové obaly, prsty přetrhnout pupeční šňůru asi 3-4 cm od pupíku a vydesinfikovat konec dezinfekčním roztokem (ajatin, betadine, hypermangan,…), nozdry a dutinu ústní zbavit zbytků plodových vod a ručníkem celé mládě jemně masírovat a sušit. Postupně by mělo štěně nebo kotě začít pravidelně dýchat a aktivně hledat mléčnou žlázu matky. Poté jej můžete zvážit, případně označit a hned pak vrátit zpátky k matce.

ZTÍŽENÝ POROD

Příčiny ztíženého porodu mohou být vrozené (dědičné nebo nedědičné) a získané (stres, onemocnění, výživa, způsob chovu…). Mezi nejčastější příčiny ztíženého porodu u feny jsou slabé porodní stahy a nepravidelné polohy plodu. Slabé porodní stahy mají intenzitu nedostatečnou pro vypuzení plodu a mezi jednotlivými stahy jsou velké odstupy. Přestože v  porodních cestách není patrná žádná překážka, děloha není schopná plod vypudit. Mohou je způsobit celkové vyčerpání feny, infekce dělohy, celková onemocnění, bolestivost svalů, nadváha, břišní nebo tříselná kýla, nedostatek plodových vod, někdy ovšem není příčina zřejmá. Nejčastější nepravidelná poloha plodu je příčná. Dalšími příčinami ztíženého porodu jsou úzké porodní cesty (zejména u mladých fen po nechtěném nakrytí), nadměrně velký plod, mrtvý plod a zrůdy (většinou u přešlechtěných plemen). U koček je ztížený porod vzácný, nejčastěji v důsledku slabých porodních bolestí (obézní kočky a prvorodičky starší 5 let), úzkých porodních cest, nepravidelného uložení hlavičky plodu, nadměrné velikosti plodu a výskytu monster.

Příznaky ztíženého porodu u feny:

  • pokles teploty trvající víc než 36 hodin bez příznaků porodu
  • doba trvání gravidity přes 70 dní
  • porod prvního štěněte trvající déle než 5 hodin při viditelných porodních bolestech bez jeho vypuzení
  • interval mezi vypuzením štěňat delší než 2 hodiny při viditelných silných kontrakcích
  • intenzivní, neochabující kontrakce delší než 30 minut bez vypuzení plodu
  • intenzivní zelený výtok trvající déle než 30 minut bez vypuzení plodu
  • interval od porodu posledního plodu delší než 4 hodiny bez viditelných kontrakcí
  • přítomnost patologického výtoku (hnisavý, hnilobně zapáchající apod.)
  • ukončení porodu bez vypuzení všech plodů
  • narušení celkového zdravotního stavu

Příznaky ztíženého porodu u koček:

  • doba trvání gravidity přes 70 dní
  • porod prvního kotěte trvající déle než 5 hodin při viditelných porodních bolestech bez jeho vypuzení
  • intenzivní, neochabující kontrakce delší než 30 minut bez vypuzení plodu
  • interval od porodu posledního plodu delší než 24 hodin bez viditelných kontrakcí
  • intenzivní kontrakce po prasknutí plodových obalů trvající déle než 1 hodinu bez vypuzení plodu
  • interval po porodu koťat trvající 2-3 hodiny, provázený neúspěšnými nepravidelnými kontrakcemi.
  • déle než 24 hodin trvající odmítání potravy
  • narušení celkového zdravotního stavu

Ztížený porod je možné očekávat v těchto situacích:

  • jakékoliv příznaky onemocnění u feny v termínu porodu
  • ztížený porod již v minulosti
  • známé predispozice (brachycefalická plemena jako buldok, mops,…; zlomeniny pánve)

OBDOBÍ PO PORODU

Tělesná teplota štěněte po porodu je v rozmezí 35,6 až 36,1 oC a do 7 dní věku stoupá na 37,8 oC. Dechová frekvence je 15-35 dechů za minutu, srdeční frekvence se pohybuje kolem 200 úderů za minutu. Normální porodní hmotnost štěňat je přibližně: trpasličí plemena 90-100 g, střední plemena 200-300 g, velká plemena 400-500 g a obří plemena nad 700 g. Normální porodní hmotnost koťat je 100 ±10 g. Přírůstky hmotnosti by měly u štěňat činit 5 – 10% porodní váhy denně, u koťat by neměly klesnout pod 7-10 gramů na den. Štěně zdvojnásobí svoji hmotnost 10.-12. den po narození, kotě asi 14. den. Úmrtnost mláďat s podprůměrnou porodní hmotností bývá i přes veškerou péči ze strany matky nebo majitele (dokrmování) vysoká. Novorozená štěňata/koťata nemají plně vyvinutý nervový systém a schopnost regulovat tělesnou teplotu, proto je vhodné udržovat teplotu prostředí kolem 32 st. celsia. Pozor na elektrické podložky! Štěně/kotě do 7 dnů stáří nereaguje na vysokou teplotu, což je častou příčinou popálenin. Perinatální úmrtností rozumíme mrtvě narozená mláďata a mláďata uhynulá během 24 hodin po porodu. Může být vyvolána řadou faktorů, jako jsou geneticky podmíněné abnormality, infekce, nepříznivé faktory během březosti nebo komplikace během porodu. Ty mohou vyvolat úhyn štěňat během prvních hodin až dní po porodu, i když se mláďata narodí klinicky zdravá. Častou příčinou úhynu je nedostatečné vyvinutí plodů (velký počet plodů, předčasný porod, nedostatečná výživa matky,…), dále chybná nebo nedostatečná výživa, nízká teplota, zranění, nízká vlhkost vzduchu a další. Štěňata předčasně narozená, postižená vrozenou vadou nebo z jiných důvodů nemocná zaujímají abnormální polohu, leží odděleně od ostatních, nejsou schopna se přisát, matka o ně nejeví zájem, nebo je může i usmrtit.

Obecné příznaky onemocnění mláďat v prvních týdnech života jsou:

  • nedostatečné zvyšování hmotnosti, příp. její pokles o více než 10%
  • pokles svalového tonu
  • vymizení pohybu končetin během spánku (spánek vyplňuje až 90% času.)
  • stočená poloha těla po 3. dni života

NEJČASTĚJŠÍ ONEMOCNĚNÍ FEN A KOČEK V POPORODNÍM OBDOBÍ:

Poporodní eklampsie

Onemocnění nejčastěji postihuje feny malých plemen a kočky ve 2. a 3 týdnu po porodu. Souvisí se zvýšenými nároky na minerální látkovou výměnu následkem produkce mateřského mléka. Pokud zvýšený výdej vápníku a hořčíku není kryt příjmem z potravy nebo pohotovostních zásob (kosti), klesá jejich hladina v krvi a objevují se křeče a poruchy vědomí. První příznaky se objevují již ve druhém týdnu po porodu a patří mezi ně neklid, vytí, vystrašený výraz, nechutenství, zrychlené dýchání, slinění, strnulá a potácivá chůze, zvýšená teplota. S rozvojem onemocnění se objevuje zrychlený povrchní namáhavé dýchání, fena se nemůže postavit, leží na boku s nataženými končetinami, nekoordinovaně jimi pohybuje, sliznice jsou nafialovělé, objevují se záškuby obličejových svalů, třes a křeče. Teplota dosahuje až 42 oC. Jako prevenci lze doporučit krmení březí feny vybalancovanou dietou určenou pro březí a kojící feny (např. Hill´s Puppy, Puppy Mini nebo Kitten). Přidávání minerálních doplňků na bázi vápníku dřív než těsně před plánovaným porodem není vhodné, protože mohou narušit křehkou rovnováhu regulačních mechanismů minerálního metabolismu.

Hypoglykémie

Hypoglykémie znamená snížení množství cukru (glukózy) v krvi. Objevuje se u fen v posledních 2 až 3 týdnech před porodem. Nervové příznaky jsou podobné poporodní eklampsii (viz výše) a odlišení od tohoto onemocnění není vždy jednoduché (vyžaduje odběr krve). Predispozičními faktory jsou špatná tělesná kondice feny během březosti, podvýživa a krmení dietou s vysokým obsahem tuku a nízkým obsahem bílkovin. Prevence spočívá krmení březí feny krmením pokrývajícím nutriční nároky v průběhu březosti.

Zánět dělohy

Jedná se o akutní bakteriální infekci dělohy po porodu. Může se objevit po potratu, ztíženém porodu, při zadržení lůžka nebo mrtvého plodu, jako následek zákroků prováděných během porodu. Může se objevit i po nekomplikovaném porodu. Často prvním příznakem zaznamenaným chovatelem je snížená chuť k jídlu a nezájem o štěňata nebo zanedbaná a naříkající štěňata, což souvisí s poklesem produkce mléka. Postižené zvíře má horečku a páchnoucí, hnisavý výtok z pochvy někdy obsahující zbytky rozkládajících se plodových obalů. Mohou se přidružit dehydratace, septikémie, toxémie (otrava krve), šok. Při objevení se těchto příznaků je nutné neprodleně navštívít veterináře.

Výše uvedená onemocnění jsou potenciálně život ohrožující. Navíc každý chorobný stav matky v období kolem porodu a krátce po něm se negativně odrazí i na prospívání štěňat/koťat, která jsou závislá na produkci mateřského mléka a na mateřské péči. Proto při jakémkoli podezření na onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu matky nebo mláděte doporučujeme tento stav neprodleně řešit, buďto formou konzultace s veterinárním lékařem nebo návštěvou veterinárního pracoviště. 

MVDr. Lucia Dubovanová