Stává se vám někdy, že přijdete domů a váš pes se během radostného vítání rozkašle? Možná, že právě o něm je tento článek.

Kolaps průdušnice je onemocnění, které postihuje hlavně drobná plemena psů, jako je například čivava nebo jorkšírský teriér. Nejčastěji se jedná o vrozenou vadu, ale někdy to může být i následek chronického onemocnění- v těchto případech plemenná příslušnost nerozhoduje.

V čem onemocnění spočívá? Průdušnice psa je vlastně dlouhá trubice, jejíž stěny jsou po celém obvodu vystuženy chrupavčitými prstenci. Prstence jsou na horní straně přerušené svalem, který reguluje šířku trubice. U psů drobných plemen někdy dojde k tomu, že chrupavčité prstence se v celém obvodu průdušnice vůbec nevytvoří a místo nich tvoří stěnu jen volná membrána. Tato membrána se během života psa postupně uvolňuje a během dýchacího cyklu se střídavě přisává a oddaluje ode dna průdušnice. Tím dochází k dráždění citlivé sliznice a vzniká kašel. Pokud jsou pohyby membrány hodně výrazné, může během dýchání docházet chvílemi k úplnému ucpání průdušnice a k dušení. Následně vše komplikuje ještě otok poškozené sliznice, který proudění vzduchu rovněž omezuje. Nejčastěji k těmto záchvatům dochází ve chvílích vzrušení zvířete- například při příchodu majitele domů, při běhání, při zuřivém štěkání a podobně. V průběhu života zvířete se projevy choroby většinou pomalu zhoršují.

Lékař obvykle vysloví podezření na chorobu podle charakteristických příznaků. Kolaps průdušnice je ovšem nutno potvrdit dalšími testy. Jedna možnost je pomocí RTG vyšetření, nejpřesněji lze chorobu diagnostikovat vyšetřením dýchacích cest endoskopem.

Jak může lékař pomoci? Mírnější lze někdy i dlouhodobě zvládat konzervativní léčbou. Podávají se zejména léky snižující zánět a následný otok sliznice (kortikoidy), léky tlumící kašel, v některých případech je přínosné podávání léků rozšiřujících dýchací cesty (bronchodilatancia). Vzhledem k tomu, že záchvaty choroby propukají zejména ve chvílích vzrušení, pomůže někdy podávání uklidňujících léků.

Bohužel jsou případy, kdy konzervativní léčba nestačí a pacienti stále procházejí epizodami dušení. V takovém případě můžeme pomoci zavedením tracheálního stentu. Tracheální stent je vlastně síťová trubička vyrobená z vysoce pružné a odolné slitiny (nitinol). Pacienta je třeba nejprve uvést do sedace a zhotovit rentgeny hrudní dutiny a krku. Na základě těchto snímků je pak pacientovi na míru vyroben tracheální stent. Po doručení stentu je pak pacient uveden do celkové anestezie, a zaintubován. Stent je v zavinuté podobě zaveden pod kontrolou endoskopu na přesné místo v průdušnici a postupně rozvinován. Nakonec se v průdušnici zcela rozvine a zabrání tak nežádoucím pohybům volné stěny. Stent může průdušnici do jisté míry dráždit, což se projeví především kašlem, ale opakování záchvatů dušení je již vyloučeno. Po čase stent do sliznice vrůstá. V některých případech je třeba podávat dále léky tlumící kašel.

MVDr. Jan Macek